Noc a noci
Další věc, kterou je třeba mít na paměti, že noc není pro našeho mystika vždy synonymem očištění, nýbrž někdy je synonymem opaku. Třebaže je to v případě Jana od Kříže skutečně spíš výjimka, je zajímavé konstatovat, že v prvních strofách Duchovní písně užívá slova a symbolu noci v negativním smyslu, v souladu – na druhou stranu – s jistou předcházející tradicí. (4) Říká: „Kdo hledá Boha, chce-li zůstat ve svém zalíbení a odpočinutí, hledá jej za noci, a tak jej nenalezne. Ale ten, kdo jej hledá prostřednictvím cvičení a úkonů ctností a ponechá stranou lože svých zalíbení a rozkoší, hledá jej ve dne a tak jej nalezne; protože to, co se nenajde za noci, ve dne se ukáže (…). Tím se dává na srozuměnou, že když duše vyjde z domu své vlastní vůle a z lože svého vlastního zalíbení, vzápětí poté, co tak učiní, najde tam venku zmíněnou božskou Moudrost, kterou je Syn Boží, její Snoubenec“ (DPB 3,3).
Na druhou stranu, třebaže my dnes mluvíme o noci v singuláru, svatý Jan od Kříže, který i v tomto sleduje duchovní tradici ohledně očištění duše na cestě zbožštění a sjednocení s Bohem, mluví spíš o nocích v plurálu. A třebaže to dělá, do jisté míry prolamuje jisté schéma, tradiční až takřka po dnešní dny, během etapy očištění, jakož i následujících (osvícení a sjednocení), užívá zde spíše jednolité prezentace, jednotné a v sobě uzavřené. (5) Jak ve svých aktivnějších fázích, tak i v těch pasivnějších, zahrnuje pro Jana od Kříže očištění celý život, neboť láska se vždy může víc vytříbit a upevnit (srov. ŽPB úvod,2-4; 1,4.8.35; 3,34n.); a zároveň, od prvních etap je zde mnoho osvícení, (6) a následně, sjednocení s Bohem. Neboť řekne: stačí jeden stupeň lásky, aby v duši byl tento Boží život (srov. DPB 11,11n.).
Pro tohoto karmelitánského mystika neexistuje na duchovním křesťanském putování jen jediný moment nebo jediná etapa očištění či noci, nýbrž celá řada, která se může shrnout do čtyř. Tak má zato, že je třeba mluvit o aktivní noci či aktivním očišťování smyslu, a o aktivní noci nebo aktivním očišťování ducha. A také, že existuje pasivní očišťování či noc smyslu, a jiné pasivní očišťování nebo noc, totiž ducha.
Na druhou stranu, tyto noci se neuskutečňují tak rozděleny do stupínků nebo odděleně, že jedna začíná, když jiná skončila. Spíše je třeba říci, že se často dějí takřka ve spojené a simultánní podobě. Avšak aniž by se zapomínalo, že očišťování ducha, a to jak aktivní, tak pasivní, předpokládají už do jisté míry uvedení a pokročení v procesu očištění smyslu, a to jak aktivního, tak pasivního.