Sjednocení s Bohem
- Bůh se v tomto vnitřním sjednocení udílí duši s tak opravdovou láskou, že není citu matky, ani bratrské lásky, ani přátelství přítele, s nimiž by se dala srovnat. Neboť něžnost a opravdovost lásky směřuje k tomu, aby se jí skutečně podřídil a tak ji povýšil, jako by On byl jejím otrokem a ona byla jeho pánem. Tak hluboká je pokora a něha Boží. DP 27,1
- Když někdo miluje a prokazuje druhému dobro, prokazuje mu dobro a miluje ho podle svého stavu a podle svých vlastností; a tak když je v tobě tvůj Snoubenec, dává ti dary podle toho, kým je a říká ti při tomto svém sjednocení s tebou: Já jsem tvůj a pro tebe a mám zalíbení v tom, že jsem takový, jaký jsem, protože jsem tvůj a abych se ti dával. ŽP 3,6
- A toto je působení Ducha Svatého v duši přetvořené v lásku, že vnitřními úkony, které způsobuje, je plápolání; jsou to vzněty lásky, v nichž je vůle duše už sjednocená, nesmírně vznešeně miluje a stala se s oním plamenem jedinou láskou. A tak tyto úkony lásky duše jsou převzácné a jediný z nich je záslužnější a má větší cenu než všechno, co vykonala v celém svém životě bez tohoto přetvoření, i kdyby to bylo sebevětší. ŽP 1,3
- Moje jsou nebesa a má je země; moji jsou lidé a moji jsou hříšníci; andělé jsou moji a Matka Boží a všechny věci jsou moje, i sám Bůh je můj a pro mne, protože Kristus je můj a celý pro mne. Co tedy žádáš a hledáš, duše má? Tohle všechno je tvoje a všechno je to pro tebe. Nezabývej se tedy maličkostmi ani nedbej na drobty, které padají ze stolu tvého Otce. Výroky 26
- Duše, která je sjednocena s Bohem, se ďábel bojí jako samého Boha. Výroky 125
- Duše, která chce, aby se jí Bůh odevzdal celý, musí se celá odevzdat a nic si nenechat. Výroky 127