Mystická bolest Boží lásky podle Jana od Kříže
„Řekněte mu, že strádám, trpím a umírám“
Pavel Vojtěch Kohut OCD
Chceme-li v tomto čísle Mezinárodní katolické revue Communio společně rozjímat, jak bolí Bůh, neměli bychom přitom opomenout hlas mystiků, a zejména svatého Jana od Kříže (1542‑1591). Vždyť jsou to především křesťanští mystikové, jejichž zkušenost je autentickým patire Dei, živým zakoušením Boha, které ví, co je to bolest působená jak zdánlivou Boží nepřítomností, tak ovšem i jeho očistnou a sjednocující přítomností. A je to právě Jan od Kříže, jehož hlas je v tomto aspektu mystického života s Bohem zvlášť výrazný a originální, a to nejen kvůli jeho proslulému duchovně-teologickému pojmu „temné noci“, vycházejícímu z jeho vlastní bolestné (a přece nakonec tak požehnané a štěstí přinášející) zkušenosti, nýbrž i pro celkový a systematicky propracovaný pohled na rozvoj mystického života z pohledu láskyplného utrpení, jak ho nacházíme v sanjuanistických spisech.
V tomto příspěvku se tedy pokusím o jakýsi přehledný nástin toho, čím je mystická bolest Boží lásky podle světce z Fontíveros. Základním vodítkem mi při tom bude nikoli nauka o noci smyslu a noci ducha, jak ji představují – ze dvou různých perspektiv – spisy Výstup na horu Karmel a Temná noc, nýbrž literárně-teologická struktura jiného díla svatého Jana, Duchovní písně. Je to totiž právě tento spis, který, jak věřím, představuje nejvhodnější rámec pro celé pojednání. (1)
Jednou z jeho nesporných předností je, že nám předkládá celkový obraz rozvoje duchovního života křesťana, a to navíc z velmi působivého a teologicky opodstatněného pohledu snubní symboliky: jednotlivý věřící (Jan jej označuje alma, „duše“) je zde „snoubenkou“ (esposa) a Ježíš Kristus je „Snoubencem“ (Esposo). (2) A právě tyto dvě skutečnosti (tj. celkový rozvoj duchovního života a snubní symbolika), jsou pro pojednání o tom, jak bolí Bůh u Jana od Kříže, zásadně určující.
Logickou i strukturální osu Janova líčení v Duchovní písni tvoří jeho poéma Kam ses ukryl, Milovaný?, která vznikla ve třech fázích během let 1578-1584 a je autorovou mystickou variací na biblickou Píseň písní. (3) V její konečné verzi můžeme objevit následující osnovu:
- úzkostné hledání Milovaného (strofy 1-11): krátké úvodní setkání obou milujících vyprovokuje touhu duše a její usilovné hledání Milovaného na základě všech dostupných zprostředkování;
- setkání lásky (13-21): Milovaný se odhaluje, avšak sdílení s ním není ustavičné a trvalé, neboť mu brání mnoho vnějších i vnitřních překážek; duše volá za této situace po osvobození;
- plné sjednocení (22-35): dochází ke vzájemnému a úplnému oddání, které má mnoho podob a projevů a které zároveň osvětluje všechny předcházející události;
- touhy po slávě (36-40): lásce Snoubence a snoubenky se otevírají nové perspektivy, a to nadějí na věčnou slávu. (4)
Takto naznačenou dynamikou se nechám vést rovněž v následující prezentaci mystické bolesti Boží lásky podle Jana od Kříže. Toto čtyřčlenné dělení bude tedy odrážet čtyři etapy mystického prožívání toho, jak bolí Bůh.
1. Motivování zraňující láskou a úzkostné hledání
2. Láskyplná setkávání za bolestných očištění
3. V plném sjednocení duchovního manželství
4. Touhy duše po slávě