Modlitba zamilované duše (Výroky 26)

sv. Jan od Kříže

Pane Bože, můj milovaný!
– Vzpomínáš-li dosud na mé hříchy a nehodláš proto udělat, oč tě prosím, nalož s nimi, můj Bože, podle své vůle, což je to, co nejvíc chci, a projev mi tak svou laskavost a milosrdenství a budeš i v nich poznán.
– A jestliže čekáš na mé skutky, abys na jejich podkladě vyhověl mé prosbě, poskytni mi je ty a vykonej je ve mně, i ty strasti, jaké bys chtěl přijmout, a staniž se.
– A jestliže na mé skutky nečekáš, na co čekáš, nejmilostivější Pane můj? Proč otálíš?
– Neboť nebude-li nakonec to, oč tě jménem tvého Syna žádám, milost a milosrdenství, vezmi si můj groš, když ho chceš, a dej mi toto bohatství, vždyť ty také je pro mě chceš.
– Kdo se bude moci zbavit nízkých způsobů a životních podmínek, jestliže ho ty nepozvedneš k sobě v čistotě lásky, Bože můj? Jak se k tobě pozvedne člověk zplozený a vyrostlý v nízkostech, jestliže ho nepozvedneš ty, Pane, rukou, kterou jsi ho stvořil?
– Nevezmeš mi, Bože můj, cos mi už jednou dal ve svém jediném Synu Ježíši Kristu, v němž jsi mi dal všechno, co chci; proto se budu těšit, že mě nenecháš dlouho čekat.
– Na co ještě čekáš, když ve svém srdci můžeš milovat Boha hned teď?
– Moje jsou nebesa a má je země; moji jsou lidé a moji jsou hříšníci; andělé jsou moji a Matka Boží a všechny věci jsou moje, i sám Bůh je můj a pro mne, protože Kristus je můj a celý pro mne. Co tedy žádáš a hledáš, duše má? Tohle všechno je tvoje a všechno je to pro tebe. Nezabývej se maličkostmi ani nedbej na drobty, které padají se stolu tvého Otce.
– Vyjdi ven a raduj se ve své slávě; skryj se v ní a těš se z ní a splní se tužby tvého srdce.

Zpět