Kam ses ukryl, Milovaný?

Jedenatřicet strof vzniklo (zřejmě průběžně) během toledského vězení (1577/8), ostatních osm (v případě DPB devět) v následujících letech (strofy 32-39 pravděpodobně v letech 1582/3 a strofa, která je v druhé redakci navíc jako jedenáctá, zřejmě někdy v letech 1584/5).
Inspirací k toledskému korpusu této skladby se stal zřejmě lidový popěvek studenta, který zaslechl světec ve vězeňské cele, strofy 35-39 vznikly na základě autorova rozhovoru se sestrou Františkou od Matky Boží, bosou karmelitkou v Beasu de Segura, zatímco strofy 32-34 snad na základě rozhovoru s Kateřinou od Kříže, laickou sestrou v téže komunitě.
Vlastní inspirací skladby je ovšem bezesporu biblická Píseň písní a milostné eklogy Garcilasa de la Vegy (1503-1536).

Struktura básně:

Milující hledá Milovaného (1-11)
Setkání milujících (12-16)
Mystické sjednocení (17-26)
Duchovní manželství (27-31)
Intimní život duchovního manželství (32-34)
Touhy a tušení slávy (35-39)

¿Adónde te escondiste, Amado?		Kam ses ukryl, Milovaný?
[Canciones entre el alma y el Esposo]		[Písně mezi duší a Snoubencem]
	Esposa	Snoubenka
1.	¿Adónde te escondiste, Amado, y me dejaste con gemido? Como el ciervo huiste habiéndome herido; salí tras ti clamando, y eras ido.	Kam ses ukryl, Milovaný, a mne zanechal v nářku? Jako jelen jsi utekl, když jsi mě zranil; vyběhla jsem za tebou, a byl jsi pryč.
2.	Pastores, los que fuerdes allá por las majadas al otero, si por ventura vierdes pokud aquel que yo más quiero, decilde que adolesco, peno y muero.	Pastýři, kteří vystupujete tam, pastvinami na vrchol, šťastnou náhodou uvidíte toho, po němž tolik toužím, řekněte mu, že trpím bolestí a umírám.
3.	Buscando mis amores iré por esos montes y riberas, ni cogeré las flores, ni temeré las fieras, y pasaré los fuertes y fronteras.	V hledání své lásky půjdu přes hory a řeky, nebudu trhat květy, ani se nebudu bát šelem, a překročím siláky a hranice.
4.	¡Oh bosques y espesuras plantadas por la mano del Amado! ¡Oh prado de verduras de flores esmaltado!, decid si por vosotros ha pasado.	Ó, lesy a houštiny, vysázené rukou Milovaného! Ó, louko zelení a květy posetá! Řekněte, zda vámi prošel.
5.	Mil gracias derramando pasó por estos sotos con presura, e, yéndolos mirando, con sola su figura vestidos los dejó de hermosura.	Tisíce půvabů rozesel, prošel chvatně těmito háji a zkrášlil je pohledem a svou pouhou podobou je oděl svou krásou.
6.	¡Ay!, ¿quién podrá sanarme? Acaba de entregarte ya de vero; no quieras enviarme de hoy más ya mensajero, que no saben decirme lo que quiero.	Ach, kdo mě může uzdravit? Vzdej se mi už opravdu; a neposílej mi dnes už posla, který není schopen říci mi, po čem toužím.
7.	Y todos cuantos vagan de ti me van mil gracias refiriendo, y todos más me llagan, y déjame muriendo un no sé qué que quedan balbuciendo.	A všichni, kteří (kolem) bloumají, mi o tobě vyprávějí tisíce půvabů, a ty mě jen víc zraňují, a k umírání přivádí mě jakési „nevímco“, které žvatlají.
8.	Mas, ¿cómo perseveras, ¡oh vida!, no viviendo donde vives, y haciendo porque mueras las flechas que recibes de lo que del Amado en ti concibes?	Avšak, jak to, že (ještě) trváš, ó, živote, když nežiješ tam, kde žiješ, a když se tak děje, proč umíráš na šípy, které dostáváš z toho, co z Milovaného v sobě počínáš?
9.	¿Por qué, pues has llagado, aqueste corazón, no le sanaste? Y, pues me le has robado, ¿por qué así le dejaste, y no tomas el robo que robaste?	Proč, když jsi zranil toto srdce, jsi je neuzdravil? A když jsi mi je uloupil, proč jsi je opustil a nebereš si lup, který jsi uloupil?
10.	Apaga mis enojos, pues que ninguno basta a deshacellos, y véante mis ojos, pues eres lumbre dellos, y sólo para ti quiero tenellos.	Zbav mě mých mrzutostí, vždyť nikdo není s to je rozptýlit, a kéž tě spatří moje oči, vždyť jsi jejich září a jen pro tebe je chci mít.
11.	¡Oh cristalina fuente, si en esos tus semblantes plateados formases de repente los ojos deseados que tengo en mi entrañas dibujados!	Ó, křišťálový prameni, kéž bys v oněch svých postříbřených tvářích vyjevil znenadání vytoužené oči, jež ve svém nitru mám načrtnuté!
12.	Apártalos, Amado, que voy de vuelo.	Odvrať je, Milovaný, neboť letím.
	Esposo	Snoubenec
	Vuélvete, paloma, que el ciervo vulnerado por el otero asoma al aire de tu vuelo, y fresco toma.	Vrať se, holubice, neboť zraněný jelen na vrcholku se objevuje ve vanutí tvého letu a je osvěžen.
	Esposa	Snoubenka
13.	Mi Amado: las montañas, los valles solitarios nemorosos, las ínsulas extrañas, los ríos sonorosos, el silbo de los aires amorosos,	Můj milovaný: hory, lesní osamělá údolí, vzdálené ostrovy, zvučné řeky, svist láskyplných větrů,
14.	la noche sosegada en par de los levantes de la aurora, la música callada, la soledad sonora, la cena que recrea y enamora.	ztichlá noc před východem svítání, umlčená hudba, zvučící samota, večeře, jež osvěžuje a naplňuje láskou.
15.	Nuestro lecho florido, de cuevas de leones enlazado, en púrpura tendido, de paz edificado, de mil escudos de oro coronado.	Naše rozkvetlé lože (je) obklíčené jeskyněmi lvů, purpurem ověšené, pokojem zbudované, tisícem zlatých štítů korunované.
16.	A zaga de tu huella las jóvenes discurren al camino al toque de centella, al adobado vino; emisiones de bálsamo divino.	Ve tvých stopách mladé (dívky) pobíhají cestou za dotekem jiskry, za vínem kořeněným; (za) vůněmi božského balzámu.
17.	En la interior bodega de mi amado bebí, y, cuando salía por toda aquesta vega, ya cosa no sabía, y el ganado perdí que antes seguía.	Ve sklípku vnitřním svého milovaného jsem pila, a když jsem vyšla celou tou nížinou, již jsem nic nevěděla, a ztratila jsem stádo, za kterým jsem předtím šla.
18.	Allí me dio su pecho, allí me enseñó ciencia muy sabrosa, y yo le di de hecho a mí, sin dejar cosa; allí le prometí de ser su esposa.	Tam mi dal svou hruď, tam mě naučil velmi příjemnému vědění, a já jsem se mu tam vskutku dala, aniž bych si něco ponechala; tam jsem mu slíbila, že budu jeho snoubenkou.
19.	Mi alma se ha empleado y todo mi caudal en su servicio; ya no guardo ganado ni ya tengo otro oficio, que ya sólo en amar es mi ejercicio.	Má duše se zaměstnala a celé mé bohatství je v jeho službě; nehlídám už stádo ani nedělám něco jiného, neboť jen v milování je mé cvičení.
20.	Pues ya si en el ejido de hoy más no fuere vista ni hallada, diréis que me he perdido, que, andando enamorada, me hice perdidiza y fui ganada.	Vždyť nebudu-li na prostranství dnes již viděna ani shledána, řekněte, že jsem se ztratila, že ve své zamilovanosti jsem byla ztracena a získána.
21.	De flores y esmeraldas, en las frescas mañanas escogidas, haremos las guirnaldas en tu amor florecidas, y en un cabello mío entretejidas.	Z květů a smaragdů za nádherných chladných jiter spleteme girlandy rozkvetlé ve tvé lásce, a zapletené do jediného mého vlasu.
22.	En solo aquel cabello que en mi cuello volar consideraste, mirástele en mi cuello y en él preso quedaste, y en uno de mis ojos te llagaste.	Jediným oním vlasem, který jsi na mém hrdle viděl vlát, hleděl jsi na něj na mém hrdle a byl jsi zajat, a jedním z mých očí jsi byl zraněn.
23.	Cuando tú me mirabas, su gracia en mí tus ojos imprimían; por eso me adamabas, y en eso merecían los míos adorar lo que en ti vían.	Když jsi na mne hleděl, svůj půvab do mne vtiskly tvé oči; tím jsi mě laskal, a v tom si zasloužily mé (oči) klanět se tomu, co v tobě viděly.
24.	No quieras despreciarme, que, si color moreno en mí hallaste, ya bien puedes mirarme después que me miraste, que gracia y hermosura en mí dejaste.	Nepohrdej mnou, neboť, i když jsi na mně shledal temnou barvu, můžeš se na mne dál dívat poté, cos na mne pohlédl a tím ve mně půvab a krásu zanechal.
25.	Cogednos las raposas, que está ya florecida nuestra viña, en tanto que de rosas hacemos una piña, y no parezca nadie en la montiña.	Chyťte nám lišky, neboť naše vinice již rozkvetla, a zatímco z růží uvijeme šišku, ať se nikdo neobjevuje na horách.
26.	Detente, cierzo muerto; ven, austro, que recuerdas los amores, aspira por mi huerto y corran sus olores, y pacerá el Amado entre las flores.	Zadrž, mrtvý severáku; přijď, (ty) jižní, který probouzíš lásku, zavěj mou zahradou a kéž se rozběhnou tvé vůně, a Milovaný bude pást mezi květy.
	Esposo	Snoubenec
27.	Entrado se ha la esposa en el ameno huerto deseado, y a su sabor reposa, el cuello reclinado sobre los dulces brazos del Amado.	Vstoupila snoubenka do vytoužené zahrady příjemné, a po své chuti odpočívá se šíjí opřenou o sladké paže Milovaného.
28.	Debajo de el manzano, allí conmigo fuiste desposada; allí te di la mano, y fuiste reparada donde tu madre fuera violada.	Pod jabloní, tam jsi byla se mnou zasnoubena; tam jsem ti dal ruku, a bylas obnovena tam, kde tvá matka byla znásilněna.
29.	A las aves ligeras, leones, ciervos, gamos saltadores, montes, valles, riberas, aguas, aires, ardores, y miedos de las noches veladores:	Lehcí ptáci, lvi, jeleni, skákající daňci, hory, údolí, řeky, vody, ovzduší, žáry, a strachy probdělých nocí:
30.	por las amenas liras y canto de serenas, os conjuro que cesen vuestras iras, y no toquéis al muro, porque la esposa duerma más seguro.	příjemnými lyrami a zpěvy sirén vás zapřísahám, aby pominuly vaše hněvy, a nedotýkejte se zdi, aby snoubenka spala bezpečněji.
	Esposa	Snoubenka
31.	¡Oh ninfas de Judea!, en tanto que en las flores y rosales el ámbar perfumea, morá en los arrabales, y no queráis tocar nuestros umbrales.	Ó, nymfy z Judeje! Zatímco mezi květy a růžovými keři jantar voní, přebývejte na předměstích, a nedotýkejte se našich prahů.
32.	Escóndete, Carillo, y mira con tu haz a las montañas, y no quieras decillo; mas mira las compañas de la que va por ínsulas extrañas.	Skryj se, Drahý, a pohleď svou tváří na hory, a neprozrazuj to; avšak hleď na družky té, která putuje po vzdálených ostrovech.
	Esposo	Snoubenec
33.	La blanca palomica al arca con el ramo se ha tornado, y ya la tortolica al socio deseado en las riberas verdes ha hallado.	Bílá holubička se do archy vrátila s ratolestí, a již hrdlička vytouženého druha u zelených řek nalezla.
34.	En soledad vivía, y en soledad ha puesto ya su nido, y en soledad la guía a solas su querido, también en soledad de amor herido.	V samotě žila a v samotě již postavila své hnízdo, a v samotě ji vedl o samotě její drahý, zraněný rovněž v samotě lásky.
	Esposa	Snoubenka
35.	Gocémonos, Amado, y vámonos a ver en tu hermosura al monte y al collado, do mana el agua pura; entremos más adentro en la espesura.	Radujme se, Milovaný, a dívejme se na sebe v tvé kráse na hoře a v lese, kde tryská čistá voda; vstupme hlouběji do houští.
36.	Y luego, a las subidas cavernas de la piedra nos iremos, que están bien escondidas, y allí nos entraremos, y el mosto de granadas gustaremos.	A pak, k vznešeným jeskyním z kamene půjdeme, které jsou dobře skryty, a tam vstoupíme, a mošt z granátů okusíme.
37.	Allí me mostrarías aquello que mi alma pretendía, y luego me darías allí tú, ¡vida mía!, aquello que me diste el otro día:	Tam bys mi ukázal to, oč má duše usilovala, a pak bys mi tam dal ty, ó, můj živote, to, cos mi dal jiného dne:
38.	el aspirar de el aire, el canto de la dulce filomena, el soto y su donaire en la noche serena, con llama que consume y no da pena.	vanutí ovzduší, zpěv sladké filomény, les a jeho půvab za jasné noci, s plamenem, který dovršuje a nepůsobí bolest.
39.	Que nadie lo miraba; Aminadab tampoco parecía, y el cerco sosegaba, y la caballería a vista de las aguas descendía.	Že na to nikdo nehleděl; Amínadab se tam také nezjevil, a skončilo obléhání, a jízda před zraky vod klesla.

překlad P. V. Kohut

Zpět