VII. Několik poznámek na závěr
Liturgicky slaví karmelitánský řád proroka Eliáše 20. července vlastní slavností, Eliáš je oficiálně titulován jako „otec Karmelu“.
V češtině vyšly v Karmelitánském nakladatelství knihy
- Adrienne von Speyr, Eliáš (meditace nad eliášovskými texty Písma),
- Wilfrid Mc Greal, U Eliášova pramene.
Eliášský prvek je vyjádřen v samotném řádovém znaku. Podle soudu odborníků ony dvě tmavé hvězdy ve světlém poli (po stranách symbolu hory Karmel) jsou „vůdcové karmelitánů“ Eliáš a Elizeus. Ještě zřetelněji promlouvají tradiční znamení, kterými bývá štít obklopen: ruka s plamenným mečem a heslo na stuze: „Horlím horlivostí pro Hospodina, Boha zástupů.“ (41)
ze dne karmelitánské spirituality v Praze
Poznámky pod čarou:
(1) Tak A. Deckert, Von den Anfängen, str. 42.
(2) In: E. Boaga, Elia alle origini e nelle prime generazioni dell´Ordine Carmelitano, in: A journey with Elijah, Institutum carmelitanum, Roma 1991, str. 94.
(3) A. Deckert, Von den Anfängen, str. 42.
(4) A. Deckert, Das Erbe I, str. 35.
(5) Citováno v: U. Dobhan, Spiritualita Karmelu, Karm. nakladatelství, Kostelní Vydří 1994, str. 46.
(6) Tak i RIVC 1988! „Teprve v Evropě si vybrali Eliáše, muže pouště, za otce a vůdce…“ (čl. 26).
(7) E. Boaga, Elia alle origini e nelle prime generazioni dell´Ordine Carmelitano, in: A journey with Elijah, Institutum carmelitanum, Roma 1991, str. 91n.
(8) RIVC 2000, čl. 47.
(9) Protože podle 1 Král. 17, 2-7 žil v samotě u potoka Kerít.
(10) Srov. Sv. Atanáš, Vita Antonii, kap. VII: …Říkal pak (Antonín) sám sobě: Je třeba, aby se asketa učil vidět svůj vlastní život jako v zrcadle podle života velkého proroka Eliáše. (Vyd. Refugium, Velehrad 1996, str. 26.)
(11) E. Boaga, Come le pietre vive, str. 83-85.
(12) Přednášky pronesené původně v USA vyšly v knižní podobě pod titulem Das Erbe des Propheten. Geist und Mystik des Karmel, Wienand Verlag, Köln 1958.
(13) PC 2.
(14) Čl. 2.
(15) Nové vystižení karmelitánské spirituality, článek v časopise Karmel 1/2002, str. 6.
(16) Delineatio vitae carmelitanae, dokument generální kapituly z r. 1968, AOC 27 (1968), čl. 26.
(17) Sir 48,1.
(18) Delineatio, čl. 14.
(19) 1 Kor 15,28 , srov. Ef 1,23.
(20) 1 Král 17,1.15.
(21) 1 Král 19,1-18.
(22) 2 Král 2,1-13.
(23) Řehole, k. 9.
(24) Řehole, k. 10.
(25) 1 Král 18,20-46.
(26) 1 Král 17,7-24.
(27) 1 Král 21,17-29.
(28) 1 Král 21,17-29.
(29) Srov. V Cons. Prov., 223.
(30) Srov. 1 Král 17,1.15; 18,19.21; 2 Král 1,2.
(31) Srov. 2 Král 2,1-13.
(32) Sir 48,1.
(33) Srov. 1 Král 19,1-18.
(34) Srov. 1 Král 18,20-46.
(35) Srov. 1 Král 17,7-24; 21,17-29.
(36) Srov. V Cons. Prov., 229-231; Congr. gen. 1974, 130; Congr. gen. 1980, 255; IX Cons. Prov., 389; X Cons. Prov., 427.
(37) Srov. De Institutione primorum monachorum, kn. 4, k. 2-3, 7; kn. 7, k. 1.
(38) Srov. Fraternita oranti, 492.
(39) Nové vystižení karmelitánské spirituality, článek v časopise Karmel 1/2002, str. 7.
(40) Srov. 1 Král 17-19.
(41) 1 Král 19,10.