Základní kroky

Rozlišování povolání je činnost, díky které se v procesu rozhodování ve světle víry můžeme dotknout svých vnitřních zkušeností: radosti, štěstí, pocitu naplnění, strachu, hněvu, úzkosti, osamocenosti, zármutku, lásky, důvěry, bezpečí, povznesení, jednoty s Bohem, odloučení od Boha, naděje nebo míru. Dále se budeme podrobněji zabývat některými vnitřními zkušenostmi, které jsou důležité v procesu rozlišování povolání. Je na každém z nás, jak k nim přistoupíme.

1) Vědomí identity a skutečnost „být milován Bohem“

Až když se člověk nachází v prostředí Boží lásky ke každému člověku, je schopen začít objevovat své životní povolání. To proto, že najít Boží záměr pro člověka znamená odpovědět na Boží lásku k němu. Boží láska, jež zaplavuje lidské srdce, přitahuje člověka k sobě, když slouží druhým v jakémkoliv životním stavu, ke kterému ho Pán volá. Je tedy velmi užitečné reflektovat v prostředí modlitby různé životní zkušenosti, které svědčí o jedinečné Boží lásce. Toto poznání člověka naplňuje svobodou a otevřeností vůči jakémukoliv povolání, ve kterém tuší Boží pozvání.

2) Konečný cíl a smysl lidského života

Už od počátku naší snahy nalézt své životní povolání, jež se promítá do různých aspektů našeho života, je velmi důležité vážně uvažovat o smyslu a cíli celého lidského a křesťanského života. Získáme tím pohled na život, který nám pomůže najít nezbytnou svobodu, abychom se pak mohli dát k dispozici v jakémkoliv životním povolání. Nejsme tak ničím nuceni k volbě toho či onoho životního povolání vyjma lásky Boží, jež nás pohání. Naší jedinou touhou k volbě pak bude vybrat si to, co nám pomáhá naplnit konečný smysl a cíl našeho bytí: sloužit Bohu ve smyslu Kristova přikázání „Milujte se navzájem tak, jako jsem já miloval vás.“

3) Srdce a duch Ježíše Krista

Protože se křesťané snaží osvojit si srdce i ducha Kristova, aby mohli naplnit jeho přikázání lásky, je důležité, abychom se modlili o život v Kristu jeho slovy tak, jak jsou hlásána v evangeliu. Můžeme to dělat různými způsoby. Na začátku jde o čtení a rozvažování nad zvěstí Nového zákona. Nehledáme detailní znalost každého Ježíšova slova, abychom ho napodobovali jako automat. Snažíme se, aby jeho duch vstoupil do našeho bytí. Každý z nás by se proto měl modlit: „Chci Tě vidět jasněji, milovat vroucněji a následovat věrněji.“

4) Prosba o světlo a sílu

Prosíme našeho Pána, aby pohnul naší myslí a srdcem, abychom si dokázali vybrat takové životní povolání, v kterém bychom mohli lépe sloužit Bohu a lidem. Uvědomujeme si, že proces rozlišování nás přivádí k tomu, abychom hledali pomoc u Boha. Potřebujeme Boží pomoc jak v mysli, tak i v srdci. Potřebujeme světlo a sílu. Potřebujeme rozpoznat cestu, na které bychom lépe sloužili našemu Pánu. Také však potřebujeme sílu k překonání mnoha obav, strachu a překážek, které jsme si položili do cesty my sami, nebo které nám na této cestě nastražili jiní.

5) Rozlišování vnitřních hnutí

Když procházíme jednotlivými stupni rozlišování, procházíme také různými vnitřními zkušenostmi. Některé jsou skutečně velmi zvláštní. Je proto dobré vědět, že mnozí lidé měli už dávno před námi podobné zkušenosti, když se pokoušeli nalézt své životní povolání.
Zde jsou některé z těchto zkušeností, které ovšem nemusíme nezbytně prožívat stejným způsobem:

6) Duchovní poradenství

Zvažujeme-li životní povolání, které bychom si měli zvolit, často zakoušíme, že nás to táhne různými směry. Uvažujeme-li o výhodách určitého životního povolání, může se nám zdát, že naplní naše nejhlubší tužby. Současně o tom ale můžeme pochybovat. Díváme-li se pak na jiné životní povolání, můžeme vidět řadu výhod této jiné cesty v naplnění našich nejhlubších tužeb. Ale opět může přijít pocit jistého nedostatku, kdy chceme vědět, nakolik uvažujeme realisticky. Jsme rozerváni a nevíme kterou cestu si máme zvolit. Uvědomujeme si, že potřebujeme někoho, kdo by nám poradil, chceme-li se ve volbě životního povolání správně rozhodnout. Hledáme pak někoho, kdo nám pomůže rozpoznat, co tyto vnitřní prožitky na naší cestě za životním povoláním znamenají.
Ačkoliv se volba povolání týká bezprostředně nás a máme také své vlastní prožitky, přesto nám nějaký přítel, rádce, průvodce může nabídnout pohled zvenčí, užitečný pro naši snahu rozpoznat životní povolání. Hledáme někoho, komu můžeme důvěřovat a kdo má větší znalosti o životě a působení Ducha svatého v člověku, někoho, kdo nám může pomoci posoudit význam našich zkušeností a prožitků.
Příklady, které byly podány na začátku této úvahy, naznačují, že je někdy velmi užitečné trochu prodloužit období osobní modlitby, reflexe a duchovního vedení, když se chceme poctivě rozhodnout právě ohledně svého životního povolání. V určitém období svého hledání si můžeme uvědomit, že potřebujeme několik dní navíc, abychom se mohli lépe soustředit, a že také potřebujeme mít poblíž někoho, s kým bychom mohli diskutovat o důležitých aspektech našeho životního rozhodování. Může jít o víkend zaměřený na rozlišování, kde nám bude někdo k dispozici, nebo také několik dní v exercičním domě, kde nám někdo nabídne individuální doprovázení v modlitbě. Nakonec můžeme získat vírou podloženou jistotu, že jsme nalezli povolání, ke kterému nás náš Pán volá. Uvědomíme si souvislosti pramenící ze zkušeností víry v našem životě a odpovíme Bohu, který nás volá a zve dále a výše, než kam jsme se my sami dostali. Uvědomíme si, že můžeme dělat cokoliv skrze toho, který nám dává sílu.

Z www.jezuit.cz

Zpět na úvod