Myšlenky Charlese Journeta o řeholním životě
- Svatý Tomáš často říká, že když vstupujeme do řeholního života, nemusíme být dokonalí, ale máme mít touhu směřovat k dokonalosti. I ten nejmenší úkon dobré vůle z naší strany dojde láskyplné odezvy ze strany JEŽÍŠE.
- A pokud jde o ten den skládání slibů, bude takový, jak si ho bude přát Bůh: ve světle nebo v temnotách, to je Jeho starost. Od Vás se žádá jen ano: „Dovolíš, abych v tobě působil JÁ?“ – „Ano, Pane, ty přece víš, že tě miluji.“
- To, že jste se v noviciátu rozhodla, že nikdy nebudete znovu žádat o něco, co Vám bylo už jednou odepřeno, v tom přece nelze vidět nic jiného než jednu stránku oné chudoby v duchu, kterou velebil Ježíš. Setrvejte při tomto rozhodnutí. Buďte hodná, úslužná, ke všem přívětivá. Ono odloučení, jež je od nás požadováno, by nás nemělo učinit zahořklými, rozčarovanými, povýšenými. (…) To on nám odnímá, jak plyne čas, opory, které jsme kdysi nutně potřebovali, a připravuje nás tak na ono setkání.
- Základní věc, jež Vás vždy uklidní: nedívejte se na to, co dělají druzí, ale dívejte se na JEŽÍŠE.
- K těm obtížím řeholního života, kde po Vás šlapou: musíte je prožívat v jakémsi náměsíčném stavu; tyto zkoušky jsou výzvou ke vstupu do velké vnitřní svobody, v níž mohou víra i touha i láska rozepnout doširoka svá křídla. A také mohou ihned odvrátit oči od sebe a obrátit je k nekonečnému míru a něze Boží.
- Vím a víme to všichni, že zápas mezi Královstvím a mocnostmi zla je příliš tragický na to, abychom naději čerpali odjinud než z mohutného vylití Boží pomoci. A že modlitba kontemplativních řeholnic je nám potřebná víc než kdykoliv jindy. Náš Svatý otec se o ni opírá.
- Pomyslete někdy na to, pomodlit se Otče náš za celý svět: velice to pomáhá a pomáhá to i k tomu, že se ztratíme v církvi jako kapka v moři.
Z knihy Jako ohnivý šíp
S laskavým svolením KNA