7. den – Se sv. Terezií od Dítěte Ježíše
Úvodní modlitba
Královno a Ozdobo Karmelu…
K rozjímání
Sv. Terezie od Dítěte Ježíše zakouší zvláštní ochranu Panny Marie již na úsvitu svého života. Úsměv Kristovy Matky jí navrací zdraví v těžké nemoci. V den prvního svatého přijímání se obětuje Neposkvrněné Panně. Má sotva 15 let, když po mnoha naléháních na představené vstupuje na Karmel, kde její mariánská úcta dosahuje vrcholu. Z pera té, která sebe sama nazývá „Ježíšovou květinkou“, plynou mimo jiné i následující slova: „Ó, jak miluji svatou Pannu! (…) Víme dobře, že je královnou nebe i země, ale je více Matkou než královnou“ (Vs 116). Poslední Tereziina báseň, napsaná krátce před smrtí, se jmenuje: „Proč tě miluji, ó Maria?“. Verš za veršem nám světice vykresluje evangelijní postavu Kristovy Matky a vysvětluje, proč ji miluje. Tato báseň je jakoby mariánskou závětí sv. Terezie. „Když rozjímám o tvém životě podle svatého Evangelia, / odvažuji se hledět na tebe a přiblížit se k tobě / věřit, že jsem tvé dítě, pro mne není těžké / neboť tě vidím smrtelnou a trpící jako jsem já…“ Kromě mnoha jiných myšlenek napsaných Terezií o Panně Marii, si připomeňme ještě jednu: „Aby se mi nějaká řeč o Panně Marii líbila a prospívala mi, je třeba, abych viděla její skutečný život, ne život předpokládaný; a jsem si jistá, že její skutečný život musel být velice prostý“ (Vs 116). Podobně nás učí II. vatikánský koncil (sr. LG 67) a rovněž papež Pavel VI. (Marialis cultus, úvod). Všechno, co říkáme o Marii, musí být zakořeněno v Písmu svatém, především v evangeliu. Rovněž úcta, kterou Marii ctíme, má mít biblické rysy.
Modlitba
Maria, poslušen(na) hlasu církve, dávám si předsevzetí zdokonalit svou úctu k tobě. Chci, aby byla zakořeněna v evangeliu, nauce církve a svatých. Budu častěji číst evangelium, rozjímat je a následovat tě ve službě Ježíšovi. Tvůj škapulíř ať mi to všechno připomíná.
Litanie k Panně Marii Karmelské