Mystický život s Marií

ctih. Michael od sv. Augustina O.Carm.

Abychom prožívali všechno v Bohu, ať něco děláme nebo opomíjíme nebo trpíme, musíme při všem svém konání snášet všechno, co se přihodí nepříjemného – jak na těle, tak v duši, v nitru nebo navenek, od lidí nebo od zlých duchů – šetrně a s láskou, s upřímným obrácením, usebraně, s lahodným a milým, toužebným zaměřením ducha k Bohu, jako bychom klidně vdechovali Boží bytnost. Takto následujeme Spasitele. On ponechával Otci, přebývajícímu v něm, aby konal všechny jeho skutky. On sám jednal spolu s Otcem s líbeznou láskou, s uctivým zaměřením ducha k svému nebeskému Otci.
Obdobně můžeme také my žít v Marii, naší nejvýš milované Matce. V jednání a v snášení, v konání a opomíjení, ve strastech, utrpeních, souženích a pohromách se snažme zachovat si a živit synovské, něžné a nevinné zaměření duše, zamilované prahnutí po Marii jako po nesmírně milující a milované Matce v Bohu. Takto se má ustálit lahodný příliv a odliv lásky duše k ní a od ní k Bohu.
Zdá se, že tento mariánský život plodí někdy v duši Duch svatý, že jaksi vylévá překypující hojnost nebo plnost lásky k Marii, a vrací ji od ní k Bohu.
Pro větší jasnost můžeme v této věci použít slova apoštolova: „Protože jste synové, poslal vám Bůh do srdce Ducha svého Syna, Ducha, který volá: Abba, Otče!“ (Gal 4,6). Text znamená, že Ježíšův Duch přebývá v Božích dětech a vyvolává v nich něžnou lásku k Bohu Otci, podle schopností každého. Nuže, tento Ježíšův Duch, který vyvolává v Ježíšovi synovskou lásku k věčnému Otci, vzbudil v něm city synovské lásky, sladká objetí a jiné výrazy něhy k jeho vřele milované Matce, a bude to v něm působit neustále po celou věčnost.
Jestliže Ježíšův Duch volá „Abba, Otče!“ v srdcích Božích dětí, takže se v nich rodí něžné city lásky k Ježíšovu Otci, proč bychom se divili, kdyby tento Duch volal v týchž srdcích: „Ave, Matko!“ a vyvolával dětinné city, slova a úkony úcty a lásky k milé Matce, jako v Ježíši za jeho života a po celou věčnost?
Proto dovolte, abychom řekli duším, plným něžnosti k Marii: „Protože jste děti Mariiny, poslal vám Bůh do srdce Ducha svého Syna a ten volá: Ave, Matko!“ Vzbuzuje ve vás dětinnou něžnost, zamilované sklony, láskyplná vytržení, přátelská setkání, nevinné a prostinké výrazy a mnoho úkonů nejněžnější lásky k Marii, Matce nejmilejší a nejhodnější. Je to týž Duch Ježíšův, který toto všechno koná v duších a vyvolává božskou a mariánskou lásku, aniž by jedna překážela druhé.
Protože tyto duše žijí prostřednictvím lásky k Bohu božský život v Bohu pro Boha, tak pod vlivem téhož Ducha lásky, která se současně vztahuje k milé Matce, žijí mariánský život v Marii a pro Marii. Jeden a týž Duch působí v nich podobné věci. Týž Duch Ježíšův je vede, aby milovaly Boha Otce a panenskou Matku, žily v Bohu pro Boha a žily v Marii pro Marii, božsky a mariánsky současně.

La vita Marie-forme e Mariana, kap. II A XIII;
přeložila Terezie Brichtová, in Maria a Karmel

Zpět