Maria, naše sestra
Sdílet Mariin způsob života
Pavel Vojtěch Kohut OCD
Neoddělitelnou součástí křesťanské víry, liturgie a života je – přinejmenším v katolické a pravoslavné tradici – také úcta k Panně Marii. Protestantská reformace svými povětšinou kritickými postoji a náhledy na tyto tradiční projevy vztahu k Ježíšově Matce, kterou věřící křesťané až do té doby většinou bezkonfliktně vnímali také jako svou Matku (srov. Jan 19,27), ba jako Matku církve, uvedenou prastarou úctu v jejích nejrůznějších podobách zpochybnila (1) a nutí i dnes katolického a pravoslavného křesťana (někdy ovšem také křesťana jiného vyznání), aby si vážně kladl otázku: V jakém smyslu a do jaké míry patří úcta k Panně Marii k podstatě křesťanství? A jak má tato úcta vypadat dnes? Co je skutečně autentickým a evangelijně ospravedlnitelným projevem mého důvěrného vztahu vůči Ježíšově Matce a co naopak může být právem kritizováno jako nesprávné či přinejmenším nevhodné? Kdo je vlastně mariánským ctitelem? Ten, kdo ji veřejně oslavuje a chválí (srov. Lk 1,48b), ten, kdo ji s důvěrou vzývá o pomoc ve svých potřebách, ten, kdo ji napodobuje v jejích postojích nebo ten, kdo ji jednoduše přijal „mezi své“, tj. do všeho, co prožívá (srov. Jan 19,27)?
Odpověď na tuto otázku jistě není snadná, ba věřím, že snad bude obecně přijatelné, když si předem dovolím vyslovit přesvědčení, že na ni neexistuje jediná odpověď, která by byla univerzálně platná pro všechny. Přesto je jistě smysluplné si takovou otázku klást a hledat na ni alespoň částečnou, totiž konkrétní odpověď pro svůj vlastní život. Mám se vůbec, případně v jakém smyslu a jakým způsobem, projevovat jako mariánský ctitel? Co pro mne Maria, Ježíšova Matka v praxi znamená a znamenat má? Jak se to projevuje nebo má projevovat do budoucna v mém životě?
Aby se výše uvedené „mariánské dotazování“ mohlo stát co nejvíce plodným pro každého z nás, na následujících stránkách si dovoluji nabídnout několik úvah, které nás přitom mohou vést. Nenárokuji si jimi ani onu výše zmíněnou univerzální platnost, ba ani úplnost pojednání; jednoduše se chci rozdělit o pár myšlenek, které se mi osobně jeví jako velmi inspirativní a aktuální.
Svůj příspěvek jsem rozvrhl do tří základních částí: v první se pokouším ukázat, že navzdory nesmírné rozmanitosti projevů mariánské úcty, je možné v zásadě mluvit o dvojím přístupu, který lze odlišit termíny „mariánská a Mariina spiritualita“, přičemž se zaměřím především na ten druhý; v další části svého pojednání se tedy pokusím schematicky načrtnout obraz takovéto „Mariiny spirituality“, jak jej můžeme vyčíst z novozákonních textů; a na závěr předložím k úvaze několik možných aplikací „Mariiny spirituality“ do našeho života.
Maria v tajemství církve
Novozákonní Mariin portrét
Křesťané v Mariině škole