III. Na vrcholcích lásky
Kromě této úžasné a hluboké úvahy mluví otec Michael od sv. Augustina ve svém slavném Traktátu o mariánském a Marii připodobňujícím životě rovněž o zvláštní, Bohem udělené mystické milosti; tu lze označit jako „mystické sjednocení s Marií“. Když o ní pojednává, má před sebou obdivuhodný příklad mystického života karmelitánské terciářky, kterou duchovně vedl, Marie Petijt (1623-1677).
Tuto zvláštní mystickou milost ovšem není dobré považovat za obvyklé vyvrcholení karmelitánské mariánské úcty. Jde totiž o milost, která stojí mimo běžný vývoj duchovního života; lze však s jistotou tvrdit, že mariánský život tak, jak je prožíván na Karmelu, k ní může být vzdáleným disponováním, a proto může být nakonec tato milost přece jen v jistém smyslu chápána jako jeho vyvrcholení. Karmelitánští mystikové o tom mnohokrát hovoří.
Nejčastěji popisovanou formou je „zakoušení Mariiny přítomnosti“, které se děje ve vlastním duchu. Tato libá zkušenost, která může trvat i celé dny, se vyjevuje vědomí někdy i bez toho, že by se okamžitě spojovala s Ježíšovou či Boží přítomností. Častokrát, když je pak tato zvláštní milost přijímána, se zdá, že Svatá Panna koná v duši jakési „asistující“ poslání Božímu působení. Kromě Marie Petijt a ctihodného otce Michaela od sv. Augustina to zmiňuje rovněž ctihodná Serafína od Boha (1621-1699) či Marie od sv. Petra (1816-1848). V tomto smyslu je také třeba určitě chápat mnohé odkazy v něžných a poetických mariánských legendách, které v Řádu šířil Balduin Leersius († 1483), a texty, které popisují analogické zkušenosti sv. Terezie z Avily (1515‑1582) a sv. Terezie od Dítěte Ježíše (1873-1897).
Jinou, vzácnější formou, je mystické vidění Boha a Panny sjednocených ve vlastním duchu, a následkem toho i zakoušení přítomnosti Boží a Mariiny v Bohu ve vlastním nitru. Jedná se o zkušenost, kterou člověk jasně vnímá ve svém vědomí. Její popis nacházíme v dílech ctihodného Jana od sv. Samsona (1571-1636) a Marie Petijt.
Existuje pak ještě jiná forma, kterou – třebaže trvá krátce – je třeba považovat za nejdokonalejší stupeň mystického sjednocení s Marií. Duch je v tomto sjednocení tak roznícený, pohlcený a povznesený takovým způsobem, že vědomí jasně vnímá sjednocení, které vylučuje jakoukoli duševní dualitu. Tento jev je popsán pouze Marií Petijt, která ho osobně zakusila; otec Michael od sv. Augustina pak slova své učednice zařadil do svého slavného mariánského traktátu.