3. den – „Ať se ti stane, jak jsi uvěřil.“

(Pouta strachu a malověrnosti)

„Když učedníci uviděli Ježíše kráčet po moři, zděsili se, neboť mysleli, že je to přízrak, a strachem začali křičet. Ježíš však na ně hned promluvil: ‘Vzmužte se! To jsem já, nebojte se!’ Petr mu odpověděl: ‘Pane, když jsi to ty, rozkaž, ať přijdu k tobě po vodě.’ A on řekl: ‘Pojď!’ Petr vystoupil z lodi, kráčel po vodě a šel k Ježíšovi. Zpozoroval však silný vítr a dostal strach. Začal tonout a vykřikl: ‘Pane, zachraň mě!’ Ježíš hned vztáhl ruku, zachytil ho a řekl mu: ‘Malověrný, proč jsi pochyboval?’ (Mt 14, 26–31)

Zamyšlení:

Třetím krokem k osvobození je víra, v plnosti vyjádřená přijímáním eucharistie jako živého Božího těla a krve, skrze které se i dnes projevuje všemohoucnost našeho Pána.

Když učedníci spatřili na moři postavu, plni strachu volali o pomoc. My – v slabé víře v Ježíšovu přítomnost v našem životě a v jeho zázračnou moc, které podle slov Písma svatého „nic není nemožné“ – prožívéme stejné obavy či zoufalství. Náš strach pramení z nedostatečné víry v Boha a jeho lásku k nám. Tak jako Petr často vzýváme Pána, aby nám pomohl, ale ve skutečnosti nevěříme, že budeme vyslyšeni, a to ze dvou základních důvodů: Buď se nám zdá, že Bůh má jiné starosti než se zabývat právě našimi problémy – čímž zpochybňujeme jeho osobní lásku k nám, nebo klademe přílišný důraz na rozlišování toho, co je reálné a co je naopak naším rozumem nepřijatelné – a tím omezujeme Boha v projevech jeho moci. Následkem naší nedostatečné víry se pak topíme ve svých těžkostech a rozhodováních a spoléháme se na svůj racionální úsudek a vlastní síly, které tak často selhávají. Ježíš nám podává ruku a zachraňuje nás, což činí obzvlášť během každé mše svaté, kde je tajemně ukrytý v eucharistii. Eucharistie je skutečnou přítomností našeho Boha, ve které svým dotykem proměňuje každý náš problém a každou nemoc či nedostatek. Podmínkou k uskutečnění Božích zázraků v našem životě je však víra – víra v jeho živou přítomnost v eucharistii a v našem životě, víra v jeho nekonečnou moc, lásku a starostlivost vůči nám, víra stojící často i proti argumentům lidské logiky.

„Petr se vydal na okružní cestu a přišel i ke křesťanům, kteří žili v Lyddě. Tam našel jednoho člověka, jmenoval se Eneáš, který ležel osm let ochnulý na lehátku. Petr mu řekl: ‘Eneáši, Ježíš Kristus ti vrací zdraví! Vstaň a sám si ustel!’ A on ihned vstal.“ (Sk 9,32–34)

Modlitba:

Pane Ježíši Kriste, na přímluvu svatého Petra tě prosím za dar pevné víry pro mě i pro členy mé rodiny. Tys řekl, že kdybychom měli víru jako hořčičné zrnko, nic by nám nebylo nemožné. Má víra v tvou lásku a moc není dostatečná, ale dnes chci volat: „Věřím, Pane, že mě můžeš osvobodit z mých pout, že jsi mocnější než všechno zlo! Odevzdávám se tvé svaté vůli. Chci tě přijímat v eucharistii co nejčastěji, abych byl schopný cítit tvou lásku a tvou živou přítomnost ve svém srdci a životě a abys mě mohl chránit před zlem, uzdravovat a posvěcovat. Důvěřuji ti, Ježíši. Důvěřuji tvé lásce, která mě nikdy nenechá opuštěného, nemocného, slabého a nešťastného. Důvěřuji tvé moci, která je nekonečná a převyšuje všechno lidské chápání. Důvěřuji Boží prozřetelnosti, která ví nejlépe, co je pro naše životy dobré a posvěcující. Ať se všemohoucí Bůh oslaví v mém životě, v mých nemocech, vztazích i ve všech svazujících poutech. Amen.

Svatý Petře, ty sám jsi zakusil okovy strachu,
které spoutávají Boží moc v lidském životě.
Prosíme tě, oroduj za nás
a vypros nám u Ducha Svatého víru a vnitřní svobodu
a plnost jeho darů a plodů,
abychom mohli kráčet životem v jistotě a radosti
z Boží moci, která neustále působí v našich životech,
a z jeho nekonečné lásky k nám. Amen.

Duchovní odkaz sv. Petra:

„‘Na něj hoďte všechnu svou starost’, vždyť jemu na vás záleží. Buďte střízliví a bděte, protože váš protivník ďábel jako řvoucí lev obchází a hledá, koho by mohl zhltnout. Postavte se proti němu, silní vírou.“ (1 Petr 5,7–9)

Litanie k svatému Petrovi

Zpět