17. dopis

Pax Christi

Ježíš Maria

Má nejdůstojnější, nejposlušnější matko,

snadno věřím tomu, drahá matko, že si Vaše Důstojnost myslí, že jsem na Vás zapomněl, protože Vám tak zřídka píši. Nejsem však takový, že bych tak brzy zapomněl na mou drahou matku, ale čas v tomto klášteře, zvláště pro převora, je velmi vzácný.
Je mi ze srdce líto Vaše Důstojnosti, že na Vás tak doléhají nemoci, přesto však, drahá matko, musíme nechat jednat Našeho Pána, který z lásky, kterou k Vám má, všechno řídí k většímu dobru Vaší Důstojnosti. A tak není nic lepšího než nechat Ho jednat. To, že jste často nemocná, ještě nemusí nutně znamenat, že brzy zemřete, i když je dobře žít stále tak, jako bychom měli zemřít už dnes. A abych řekl pravdu, zemřeme velmi brzy, protože náš život pomíjí rychle. Je třeba, drahá matko, aby se Vaše Důstojnost mnoho cvičila v důvěře v Boha, a zcela a ve všem se odevzdala do rukou Jeho dobrotivosti a nekonečného milosrdenství, a to velmi napomáhá tomu, abychom ztratili strach, který nás často silně zneklidňuje.
Co nejsrdečněji zdravím všechny mé matky a sestry, dohromady i každou zvlášť, a ze srdce přeji Vaší Důstojnosti a vám všem šťastný nový rok a hojnost Božích milostí a útěch. Raduji se z toho, že jste přijali další novicku se zdravým úsudkem, na což je třeba velice pozorně dbát z mnoha důvodů. Velmi se poroučím do Vašich svatých modliteb a zůstávám i nadále nehodným služebníkem a synem Vaší Důstojnosti.

Fr. Šimon od svatého Pavla

Z poustevny sv. Anny
3. ledna 1663

P.S. Snažte se, drahá matko, vštípit svým drahým dcerám, aby spolu málo jednaly a hovořily, a to ani pod záminkou duchovního prospěchu, a aby v klidu a mlčení setrvávaly ve společnosti jejich Snoubence.

Zpět