„Životopisná díla“ Alžběty od Trojice
Alžbětiny spisy
- „Životopisná díla“ – korespondence, Deník z let 1899‑1900 a Intimní poznámky
- Poezie – zčásti „životopisná“, zčásti doktrinální
- Duchovní traktáty z posledních měsíců života – Nebe ve víře, Poslední ústraní, Velikost našeho povolání a Nech se milovat
„Životopisná díla“
Jde o různorodý materiál, jehož pojítkem je bezprostřední spjatost s konkrétními událostmi Alžbětina života.
a) Alžbětina korespondence
Celkem 342 dopisů 61 adresátům (nejvíc matce, rodné sestře Gitě, Marii-Luise Maurelové, Françoise de Sourdonové a kanovníku Anglesovi)
- 3 dopisy v prvním dětství (1880‑1887)
- 4 dopisy ve druhém dětství (1887-1894)
- 72 dopisů v dospívání (1894-1901)
- 263 v dospělosti v klášteře (1901-1906)
Zákl. charakteristika:
a. dopisy z dětství a mládí
- upřímnost a skromnost
- radost ze života
- hodnota přátelství
- energie (láska ke Kristu
b. dopisy z postulátu a noviciátu
- oblativita (obětování utrpení)
- vztahová perspektiva (trpící Ježíš, ne utrpení)
c. dopisy od slibů po modlitbu Můj Bože, Trojice
- začátek „nebe ve víře“
- ustavičná modlitba
- radost z Boží přítomnosti
d. dopisy od modlitby po vypuknutí nemoci
- chválou slávy
- pokoj v bouři
- na pokraji sil
e. dopisy z období umírání
- samota a sdílení
- výstup na Kalvárii
- produchovnění
- pozornost k ostatním
Dopisy tvoří jeden z nejdůležitějších biografických, ale i doktrinálních pramenů (nejsnazší sledování vývoje).
Mnohdy je těžké datování (pomocí jsou částečné údaje jako data, události, apod.), druh písma (několikerá proměna), inkoust a typ papíru); to umožňuje poměrně velkou pravděpodobnost správného určení.
b) Deník (1899-1900)
- píše ho v 18-19 let (od ledna 1899? do 27. ledna 1900), kdy je již plně proniknuta Bohem
- proto „chudý“ způsob vyjadřování
- má praktický účel – uchovat shrnutí promluv kněží (včetně duchovních misií redemptoristů) nebo rozhovorů s nimi
- nemyslela na publikování, proto velká pravdivost, odhalování bohatství vnitřního světa, touhy po spáse (pan Chapuis), utrpení z matčina nesouhlasu se vstupem na Karmel, žízeň po Bohu
- je zde patrná dobová podmíněnost Deníku – obsah jansenisticky laděných lidových misií, spiritualita odčiňování a utěšování Krista, naproti tomu ale i vliv četby Cesty dokonalosti a Zvolání duše sv. Terezie z Avily a Příběhu jedné duše sv. Terezie z Lisieux (až od 5. sešitu, tj. D 138nn.)
- máme k dispozici pouze třetí a čtvrtý sešit svázané dohromady a pátý, první dva se ztratily (sama je zničila?)
- na 64 dochovaných stranách je ne vždy vše čitelné
- Deník zřejmě zanechala rodné sestře Gitě při vstupu na Karmel (věděl o něm i abbé Angles, nevíme, zda ho četl
c) Intimní poznámky
- nejde o Alžbětino homogenní dílko, nýbrž o sedmnáct samostatných osobních úvah a modliteb (z let 1894-1906) bez konkrétního adresáta
- jedná se o niterné svědectví o jejím duchovním životě a jeho postupném rozvoji
- zřejmě celá řada podobných „poznámek“ zmizela
- většinou se jedná o modlitby k Ježíšovi a Trojici, ale i ke svatým (sv. Alžbětě Uherské, sv. Antonínovi, sv. Terezii od Ježíše), jakož i dotazník z počátku života na Karmelu, osobní úvahy o karmelitánském povolání nebo relace ze dnů usebrání pro komunitu
- nejznámější je IP 15: modlitba Můj Bože, Trojice, které se klaním
Podle P. V. Kohuta