Alžbětiny Intimní poznámky před vstupem na Karmel
IP 4 [Učiň ze mne mučednici své lásky]
[(těsně?) po 16. listopadu 1899]
…oběť celopalu. Ó, učiň ze mne mučednici své Lásky a toto mučednictví kéž mi způsobí smrt. Odejmi mi svobodu tobě se znelíbit. Chci vždy plnit tvou vůli, vždy odpovídat na tvou milost. Ó, Mistře, chci být pro tebe svatou, buď mou svatostí, neboť vím o své slabosti. Ó, Ježíši, děkuji za všechny milosti, které jsi mi udělil, děkuji ti zejména, žes mě vyzkoušel. Je tak dobré trpět pro tebe, s tebou. Ať je každý úder mého srdce výkřikem uznání a lásky.
IP 5 [Aby se mé srdce stalo tvou malou Betánií]
[(kolem?) 23. ledna 1900]
Ó, Ježíši, můj Milovaný, jak líbezné je tě milovat, patřit ti, mít tě jako jediné Všechno! Ach, nyní, kdy přicházíš denně do mého srdce, kéž je toto naše sjednocení ještě intimnější. Ať se z mého života stane ustavičná modlitba, dlouhý úkon lásky. Ať mě nic nemůže od tebe oddělit, ani hluk ani roztržitosti, nic… Tak ráda bych, ó, můj Mistře, žila s tebou v mlčení. Ale co především miluji, je plnit tvou vůli, a poněvadž mě chceš ještě ve světě, podřizuji se tomu z celého svého srdce z lásky k tobě. Nabízím ti celu svého srdce, aby se stalo tvou malou Betánií; přicházej si sem odpočinout, tolik tě miluji… Chtěla bych tě utěšit a nabízím se ti jako oběť, ó, Mistře, pro tebe, s tebou. Předem přijímám všechny oběti, všechny zkoušky, včetně té, že tě již u sebe neucítím. Neprosím, leč o jednu věc: abych byla velkodušná a věrná vždy, navždy; a nikdy to neodvolala. Chci dokonale plnit tvou vůli, vždy odpovídat na tvou milost; toužím být světicí s tebou a pro tebe, ale cítím svou nemohoucnost, ó, buď mou svatostí. Kdybych někdy měla odvolat, ó, zapřísahám tě, snažně tě prosím: dokud jsem celá tvá, vezmi si mě, nech mě zemřít. Jsem tvůj „malý mazlíček“, ty mi to říkáš, ale brzy snad již přijde zkouška a pak to budu já, kdo se ti dá. Mistře, nejsou to tyto dary, tyto útěchy, kterými mě naplňuješ, jež vyhledávám; jsi to Ty, jen Ty! Podpírej mě stále, ber si mě víc a víc; ať ti ve mně všechno patří; rozbij, vytrhni všechno, co se ti nelíbí, abych byla celá tvoje. Ó, každý úder mého srdce je úkonem lásky. Můj Ježíši, můj Bože, jak je dobré tě milovat, být celá úplně tvá!
IP 6 [Slibuji svému Ježíši]
[27. ledna 1900]
J.M. † J.T.
Slibuji svému Ježíši, že se budu pokořovat a zříkat se sebe samé pokaždé, když se mi naskytne příležitost, z lásky k Němu, a prosím tohoto Milovaného Snoubence, aby posiloval mou slabost, abych ze svého života učinila ustavičnou modlitbu, úkon lásky. Ať mě od tebe nemůže nic oddělit. Kéž žiji ve světě, aniž bych byla ze světa: mohu být karmelitkou zevnitř a chci jí být.
Ó, můj Milovaný, kéž svatě trávím onen čas, který mi ještě zbývá prožít ve světě; kéž jej trávím ve sjednocení s vámi, v intimitě s vámi; kéž jej trávím konáním trochou dobra. Mistře, jsem vaše, vezměte si mě celou! Snad toužím po Karmelu příliš… Ó, Milovaný, upravte mé touhy, ať je vaše vůle vždy mou; mohu vám patřit i ve světě, viďte? Ó, můj Ježíši, já jsem vám vše darovala již před dlouhou dobou, dnes se vám znovu nabízím, jsem vaší malou obětí. Ach, kéž Alžběta zmizí, kéž nezůstává, leč Ježíš!
IP 7 [Obnovuji svůj slib čistoty]
[16. července 1900]
Ó, můj Milovaný Ježíši, šťastna obnovuji svůj slib čistoty, který mě, jak se zdá, ještě niterněji sjednocuje s tebou. Nabízím se tvé lásce jako celopalná oběť za spásu ubohých hříšníků a prosím tě, abys mě učinil mučednicí této lásky! Ach! Kéž mě stráví a způsobí mi smrt!… Ježíši, Milovaný Snoubenče, vyslyš také tuto modlitbu, kterou jsem už pronesla tolikrát: kdybych se měla dopustit byť jediného smrtelného hříchu, učiň, ať zemřu záhy, dokud jsem ještě celá tvá…
Ó, má Lásko, kéž ti každý úder mého srdce znovu pronáší toto obětování. Jsem tvá, tobě patřím, učiň si se mnou, co se ti zlíbí; jsem tvou obětí, chci tě utěšit, a proto chci dobře snášet všechna utrpení s pomocí tvé milosti, bez níž nemohu nic.
Maria, má dobrá Matko, ó, Naše Paní z hory Karmel, obětujte mne, darujte mě Ježíšovi.
IP 8 [Komůrka mého Milovaného]
[15. srpna 1900]
J.M. † J.T.
Jeho lůžkem bude odevzdanost do Boží vůle. Bude mít pohodlné křeslo, jímž bude umrtvování, a měkký koberec, jímž bude pokora. Aby se tomuto Božskému Milovanému líbilo v mé malé komůrce, vyzdobím ji co nejvíce květy, jak jen budu moci, a těmito květy budou malé oběti každé chvíle, a jako pokrm daruji svému Ježíši odříkání a sebezápor. Malá lampa (tu) bude svítit stále: jejím plamenem bude láska, láska, která stravuje srdce, uchvácené Ježíšem.
Překlad P. V. Kohut