Asketické pojednání Velikost našeho povolání

toto dílko vzniklo v září 1906, dva měsíce před Alžbětinou smrtí
byl určený mladé ženě z Dijonu, devatenáctileté Françoise de Sourdon
přátelství trvalo více než osm roků, Alžběta jí adresovala 26 dopisů (první je z 9. 8. 1898)
Alžběta v mladé Françoise trochu poznává sebe samu: „Máš mou povahu, vím, že to dokážeš“ (AD 98), Françoise ne vždy uměla dobře usměrnit svou živost, a tak ji Alžběta přátelsky pomáhá
byl mezi nimi sedmiletý věkový rozdíl, Alžběta k ní měla takřka mateřský vztah; po vstupu na Karmel se někdy nazývá její „maminkou“
Alžběta jí dala přátelskou přezdívku překroucením jména Françoise na Framboise – Malina

při psaní se Alžběta dívá na jeho příjemce; to dává stránkám vlastnosti, které jsou přizpůsobené osobnosti Françoise
Alžběta počítá s velkodušnou povahou Françoise; již před 4 roky jí napsala: „Chápu, že potřebuješ mít ideál, to znamená něco, co ti pomůže vyjít ze sebe a pozvedne tě výš. Ale jak vidíš, není jiný, než On, On jediný je pravdivý. Kdybys Ho poznala trochu víc, podobně jako svou Sabeth! On uchvacuje, unáší, pod Jeho pohledem se všechno stává krásnějším, rozlehlejším, jasnějším… Má drahá, chtěla by ses i Ty zaměřit spolu se mnou na tento vznešený ideál?“ (AD 128).
ve spisu je patrná asketická črta, protože Françoise ještě nedosáhla vnitřní zralost a bohatství, které má její sestra Guita (Nebe ve víře). Musí se naučit ovládat. Proto s ní Alžběta nemluví o svých nejvnitřnějších touhách.
část textu jsou odpovědi na otázky, které jí Françoise kladla

obsah stránek se točí kolem pokory a velkodušnosti
pokora nás vede k tomu, abychom zapomněli na sebe, stali se svobodnými a podobnými Kristu
to nás může přiblížit k „velikosti našeho povolání“ a k přiblížení se našemu „předurčení od věčnosti“

Alžběta dílko píše již velmi vyčerpaná, proto ho píše tužkou
v závěru je již špatně čitelné
popíše dva listy čtverečkovaného papíru velikosti 26,8 x 21,5 cm a jeden papír velikosti 26,8 x 14,6. Přehnutím listů získává 12 stran
kvůli obzorům, které spis otevírá, dostává později název „Velikost našeho povolání“
není přítomné žádné dělení, později je redakčně upraveno do 13 bodů bez nadpisů

Podle P. V. Kohuta