Vánoční dopis 2018
V Praze dne 12. 12. 2018
Milí přátelé,
blíží se konec roku, a tak bychom Vás rády opět pozdravily a rozdělily se s Vámi o několik událostí, které jsme mohly prožít a skrze něž naši komunitu Pán obdaroval.
Jednou z nich bylo vydání Apoštolské exhortace „Gaudete et exultate“ o povolání ke svatosti v současném světě. Tímto textem Svatý otec povzbuzuje každého člověka, aby „rozpoznal svou cestu a vydal ze sebe to nejlepší, to osobní, co do něj Bůh vložil,“ (b. 11) a upozorňuje na některé prostředky, které jsou mu na této cestě k dispozici. Mezi nimi zmiňuje také život v ustavičné modlitbě, která „nutně nemusí být dlouhá“ (b. 147) a jejímž „základem je touha po Bohu“. Papež František to dokládá slovy našeho otce sv. Jana od Kříže: „Ať se snaží (každý člověk) být vytrvalý v modlitbě, ať ji neopomíjí ani uprostřed svých tělesných prací. A když jí, pije, mluví nebo jedná s osobami nebo dělá cokoli jiného, vždycky ať touží po Bohu a Jemu oddává své srdce“ (b. 148). Je to krásné pozvání pro každého z nás, ať žijeme v jakémkoli životním stavu.
Na konci ledna přišla do naší komunity Alžběta, která po uplynutí doby zkoušky nyní pokračuje v postulátu. Naše sestra Terezie Marie od Matky Církve o svátku Uvedení Páně do chrámu složila své první sliby na jeden rok a sestra Alžběta Miriam od Božího milosrdenství své sliby o slavnosti sv. Josefa obnovila na další dva roky. Naše sestry ve formaci jsou pro nás velikým darem a znamením Boží lásky. Jsme za ně Pánu velmi vděčné.
Jako již tradičně jsme první týden v postní době strávily v ještě intenzivnějším tichu a usebrání. V našich komunitních exerciciích nás provázel otec Petr Beneš CSsR. Ukazoval nám na Ježíše, který „je cestou a kterému záleží na tom, abychom se neztratily Jemu ani sami sobě“… „Na cestě nám budou ubývat síly, ale nebude nám chybět Ježíš a jeho síla. Naším úkolem je být vděční za ubývání našich sil a přibývání jeho lásky“.
V dubnu jsme prožily krásný den intenzivního setkání s našimi terciáři. Po společném slavení eucharistie a obědě jsme se sešli, abychom se sdíleli nad předem stanovenými tématy. Členové třetího řádu s námi sdíleli svou zkušenost, jak žijí své karmelské povolání v každodenním životě, a my jsme se zase rozdělily o prožívání Ježíšova lidství v našem životě, jak nás k tomu často vyzývá naše svatá matka Terezie. Toto setkání bylo pro všechny velkým obohacením.
V květnu vydala Kongregace pro zasvěcený život instrukci Cor Orans, která navazuje na Apoštolskou konstituci Vultum Dei Quaerere papeže Františka z roku 2016 určenou ženským kontemplativním řádům. V instrukci jsme vyzývány k některým změnám, které jsou odpovědí na měnící se situaci ve společnosti i uvnitř kontemplativních společenství. Jednou z největších změn je povinnost jednotlivých klášterů utvořit federace. Federace má být společenstvím více klášterů, které si mají vzájemně pomáhat žít své povolání a duchovně i hmotně se podporovat. Po delším hledání, kdy jsme byly navštívit naše sestry na Slovensku i v Dačicích, jsme se rozhodly vstoupit do vznikající slovanské federace, kterou budou tvořit kláštery našich sester z Polska, Slovenska, Ukrajiny a České republiky. Věříme, že se vzájemně budeme podporovat a obohacovat na společné cestě.
Největší „událostí“ tohoto roku je naše stěhování. V celém procesu zakoušíme Boží vedení a péči. Zvláště dojemná je ochota mnohých lidí pomoci nám modlitbou, finančně i praktickou pomocí na brigádách. Každého nového člověka, který přijíždí do Drast přiložit spolu s námi ruku k dílu, vnímáme jako veliký projev Boží lásky. Díky brigádám jsme se mohly seznámit s otcem Kamilem Vrzalem a farníky z naší budoucí farnosti z Odoleny Vody, s téměř šedesáti „Starými Pákami“ – muži, kteří přijeli na pozvání otce biskupa Karla Herbsta a pracovali s obrovským nasazením, i s mnohými rodinami a jednotlivci, kteří nám ochotně přijeli pomoci. Ze srdce jim všem děkujeme!
Děkujeme také Vám všem, kteří nás máte rádi a se kterými nás pojí pouta přátelství a sympatií, Vám všem, kteří nás jakkoli podporujete nebo na nás myslíte. Modlíme se za každého z Vás a vyprošujeme Vám, aby ve všem, co prožíváte a děláte, rostla Vaše touha po Bohu a Jemu aby patřilo Vaše srdce. O letošních vánočních svátcích si můžeme při pohledu do jesliček znovu uvědomit, že Bůh touží po naší lásce tolik, že nám daroval sám sebe. Vzájemně si tedy u malého Ježíše vyprošujme otevřená srdce pro tuto Boží touhu a lásku!
Požehnané Vánoce i celý rok 2019 Vám přejí
Vaše sestry bosé karmelitky