Nadpřirozená zkušenost a charisma moudrosti

Immakulata J. Adamska OCD

Mystika a čin

Tato pokorná mniška, která se často nazývala „nevzdělanou ženou“, je v církvi matkou a učitelkou jak duchovního života až k nejhlubším mystickým prožitkům, tak velké aktivity, jež měla za cíl šířit Boží království. Učí nás příkladem i slovem, že úsudek, rozum a životní moudrost se úzce spojují s nadpřirozenou mystikou, která dosahuje bezprostředního přebývání s Nejsvětější Trojicí, a že právě takový vztah s Bohem v člověku stokrát víc násobí humanistické vlastnosti. Terezie nám přibližovala Boží tajemství a zároveň objasnila tajemství člověka, jeho povolání k lásce a vrhla nový paprsek světla na poslání církve.
Mystika a čin v ní tvořily existenciální životní jednotu. Mystický prožitek se musel předem a následně ověřit činnou láskou k bližnímu a upřímnou asketickou snahou o získání zřejmé a trvalé ctnosti, zejména ctnosti odříkání, jež tím hlouběji formuje Božího člověka, čím je pokorně podřizována kompetentnímu vedení v církvi.
Nadpřirozené zkušenosti sv. Terezie mají pečeť absolutní upřímnosti. Sepisovala je z poslušnosti zpovědníkům a aby povzbudila a varovala své duchovní syny a dcery. Miluje pravdu, nenávidí pokrytectví, je střízlivá, rozhodná, bez výstřednosti a vyumělkovanosti. Je vždy stejně přirozená a vyrovnaná ve svědectví o Bohu i o sobě. V jejích pozdějších dílech je patrné, jak mistrovsky v sobě spojila nejvyšší kontemplaci s nejodvážnější aktivitou ve službě církvi a řádu. Pohnutkou tohoto nezastupitelného svědectví o pravdě Božího působení v duši je kromě poslušnosti vůči představeným také jakási vnitřní inspirace, jež ji nutila psát, vysvětlovat pojmy a vybírat vhodná slova. Sama světice si je vědoma této milosti, dokonce celého tkaniva milostí, když říká: „Dostat nějaký dar od Pána je první milost; ta druhá je ta, když ten, kdo ji dostal, chápe, jaká je to milost a jaké jsou její vlastnosti. Konečně umět ten dar vyjádřit slovy a vysvětlit, v čem spočívá, to je třetí odlišná milost.“

Charisma moudrosti a učitelské poslání

Přiznává také, že to není pouze její úsilí: „V celém tomto mém psaní je mnoho věcí, které nepíši z vlastního rozumu, ale nadiktoval mi je sám Božský Mistr.“ Obsah, síla vyjádření v popisu milostí a neškrtané rukopisy svědčí o tom, že sv. Terezie dostala charisma předávat své myšlenky a interpretovat je. Díky tomu při četbě jejích děl něco z toho, co sama viděla, slyšela a čeho se dotýkala, proniká i nás a obohacuje chápání zjevené pravdy. Její poselství je zkušenostním potvrzením tajemství naší víry a učí nás, jak je žít. Svaté Terezii přinášela Pánova slova účinnou milost uskutečnit je: „Ta řeč, kterou hovoří Pán, je zároveň slovem i činem. Pán zřejmě chce, abych tak poznala Jeho všemohoucnost, a že Jeho slova jsou činy.“ Její svědectví je zvláštním Božím darem potridentské církvi a neméně i církvi po II. Vatikánu. V Lutherově době, kdy byla popírána existence nadpřirozené milosti, vydává sv. Terezie svědectví o jejím působení, a to od chvíle obrácení od hříchu až po mystické manželství. Svým prožíváním rovněž potvrzuje milosti, proudící z učitelského úřadu církve. Sama vnímala, zažila a dosvědčila existenci duchovní skutečnosti a její hodnotu v osobním životě člověka. Prozřetelnost zařídila, že toto svědectví nebylo uchováno pouze v archivech karmelitek, ale už za jejího života se dostalo k dalším lidem, dokonce před samu inkvizici, a jí potvrzeno vstoupilo do rytmu církevního života. Svědectví této mnišky, známé vlastně jen nejužší skupině řeholnic a přátel Karmelu, se brzy po její smrti stalo učitelským poselstvím; dostalo se mezi texty teologických rozprav a je citováno v modlitebních příručkách. Když konečně byla v r. 1970 sv. Terezie prohlášena učitelkou církve, získalo její svědectví mimořádnou váhu. Je charakteristické objektivní mystikou i subjektivním vnímáním nadpřirozených jevů. Staletí od 17. do začátku 20. zdůrazňovala v životě sv. Terezie především fenomenologickou stránku a pomíjela obsah a smysl jevů. Nedostatek celostní prezentace obsahu prožitků je stavěl před křivé zrcadlo subjektivismu, psychologismu a introspekce. Jenomže smysl její mystiky je výrazně objektivní a obsahem mystických jevů jsou církevní pravdy víry, liturgický rok a dějiny spásy. Plodem celé této zkušenosti jsou ctnosti, zejména láska, pokora a svatost života.

Odkud sv. Terezie čerpala teologické znalosti?
Teologická praxe
Modlitba sv. Terezie

Zpět