Promluva Jana Pavla II. ke kontemplativním řeholnicím

Apoštolská cesta do Španělska – Klášter Vtělení, Avila 1. 11. 1982

Drahé sestry, klazurované řeholnice Španělska,
1. Putuji ve stopách svaté Terezie od Ježíše a s velkým potěšením a radostí přicházím do Avily. V tomto městě je tolik míst souvisejících s Terezií – klášter sv. Josefa, první z „holubníčků“, které založila, tento klášter Vtělení, ve kterém přijala karmelský hábit, kde složila sliby, kde došlo k jejímu rozhodujícímu „obrácení“, kde prožila zkušenost totálního zasvěcení se Kristu. Po pravdě může říci, že toto místo je svatyní kontemplativního života, velkých mystických zkušeností, že je zářivým středem odkud vycházejí nová zakládání.
Jsem velmi rád, že se na tomto místě mohu setkat s vámi, klauzurovanými řeholnicemi Španělska, které zastupujete různé kontemplativní rodiny, které jsou bohatstvím církve: benediktinky, cisterciačky, dominikánky, klarisky, kapucínky, koncepcionistky a karmelitky.
Dnešní setkání ukazuje, jak se rozmanité cesty a charismata Ducha Svatého v církvi doplňují. Toto je jedinečná zkušenost pro kláštery, které otevřely své brány, aby putovaly do Avily a uctily spolu s papežem svatou Terezii, ženu církve, prohlášenou dokonce za učitelku církve, a přesto „plnou pokory, kajícnosti a prostoty“, jak řekl můj předchůdce Pavel VI.
Děkuji Bohu za tuto velkou „manifestaci“ církevní jednoty a za to, že jsem mohl uskutečnit tuto návštěvu, kdy se přede mnou otevírá jeden jediný veliký klášter celého Španělska, a tím jste vy všechny.
2. Kontemplativní život zaujímá v církvi čestné místo, a tak tomu bude i v budoucnosti. Je zcela zasvěcen modlitbě, tichu, adoraci a pokání uvnitř kláštera, „váš život je s Kristem skrytý v Bohu“ (Kol 3,3).
Váš řeholní život se rozvíjí na základě daru obdrženého při křtu. Bůh, který si nás vyvolil v Kristu „ještě před stvořením světa, abychom byli před ním svatí a neposkvrnění v lásce“ (Ef 1,4), nás touto svátostí osvobodil od hříchu a přivtělil ke Kristu a ke své církvi, abychom „žili úplně novým životem“ (Řím 6,4).
Tento nový život ve vás přinesl plody, když jste se vydaly radikálně následovat Krista skrze čistotu, poslušnost a chudobu, které jsou základem kontemplativního života. Kristus je střed vašeho života a důvod vaší existence: „Dobro nade všechna dobra, Ježíš“, jak to shrnula svatá Terezie (Život 21,5).
Zkušenost klauzury činí tuto cestu ještě absolutnější, až k naprosté identifikaci řeholního života s Kristem: „Naším životem je Kristus“ (5H 2,4) řekla svatá Terezie, která přijala za své výroky svatého Pavla (Kol 3,3). Tato identifikace řeholnice s Kristem je základem zasvěceného života a pečetí, která mu dává kontemplativní ráz.
V tichu, v rámci pokorného a poslušného života se mění bdělé čekání na snoubence v čisté a pravé přátelství: „I když je Bohem, mohu s ním jednat jako s přítelem“ (Život 37,6). A toto nepřetržité přebývání spolu ve dne v noci je modlitbou, je prvořadým zaměstnáním řeholnice a je nezbytnou cestou k jejímu sjednocení s Pánem: „Začínají být služebníky lásky… když se rozhodnou jít touto cestou modlitby k tomu, který si nás tolik zamiloval“ (Život 11,1).
3. Církev ví, že váš život v tichu a v samotě, v ústraní kláštera je kvasem obnovy a přítomnosti Kristova ducha ve světě. Proto řekl Koncil o kontemplativních řeholnicích, že „mají stále vynikající místo v Kristově tajemném těle… Podávají totiž Bohu vznešenou oběť chvály, osvěcují Boží lid bohatými plody svatosti, povzbuzují ho svým příkladem a rozmnožují ho svou tajemnou apoštolskou plodností. Proto jsou ozdobou církve a zřídlem nebeských milostí“. (Perfectae Caritatis, 7).
Apoštolská plodnost vašeho života vychází z milosti Krista, který přijímá celé vaše obětování se v klášteře. Je to Pán, který vás vyvolil, aby vás vtáhl do svého velikonočního tajemství, sjednotil vás se sebou v díle posvěcení světa. Jako ratolesti naroubované na Krista můžete nést mnoho ovoce (Jan 15,5) a být součástí podivuhodného a tajemného společenství všech svatých.
Taková musí být každý den a při každém vašem díle perspektiva víry a církevní radosti. Spojujte všechno s Kristovou obětí: vaše modlitby, vaše noční bdění, vaši chválu při liturgii hodin, váš život v cele i během práce, vaši askezi podle řehole nebo i dobrovolná umrtvování, vaše nemoci a utrpení. Skrze Krista, s ním a v něm se stanete obětí chvály a posvěcením světa.
„A nijak nepochybujte o tom, že“ – jak jsem řekl vašim sestrám na Karmelu v Lisieux – „církev jednoho dne vzala, jménem samotného Krista, do rukou celou vaši schopnost žít a milovat. Byl to den vaší profese. Obnovujte ji často! A v následování příkladů svatých se zasvěcujte, obětujte se stále víc, aniž byste chtěly vědět, jakým způsobem Bůh vaši spolupráci použije.
Váš život v klauzuře, když je prožíván v naprosté věrnosti, vás nevzdaluje od církve, ani vám nebrání v účinném apoštolátě. Vzpomeňte na dceru Terezie od Ježíše, na svatou Terezii z Lisieux, která ze své klauzury byla tak blízko misiím a misionářům ve světě. Staňte se, jako ona, láskou v srdci církve.
4. Vaše panenská plodnost musí dávat život v lůně světové církve i ve vašich místních církvích. Vaše kláštery jsou společenstvími modlitby uprostřed křesťanských obcí, dodávají jim pomoc, podporou a naději. Jsou to požehnaná místa a měla by se stát také místy křesťanského přijetí všech lidí, zvláště mladých, kteří často přicházejí a hledají jednoduchý, průzračný život, odlišný od toho, který jim nabízí konzumní společnost.
Svět potřebuje, více než si možná myslí, vaši přítomnost a vaše svědectví. Proto je nutné účinným způsobem ukazovat pravé a trvalé hodnoty evangelia světu, který často vychvaluje pomíjivé hodnoty života, a tím se vystavuje nebezpečí, že ztratí smysl pro věci Boží, protože si přehnaně cení věcí hmotných a pomíjivých, a kvůli tomu nezakusí radost Ducha.
Jde o to otevřít tento svět poselství evangelia, které shrnuje váš život a které se odráží v těchto slovech Terezie od Ježíše: „Jděte si pryč, dobra tohoto světa, … i když ztratíme všechno, Bůh sám stačí“ (Poezie).
5. Když mohu dnes hledět na tolik klauzurovaných řeholnic, nemohu nemyslet na dlouhou tradici mnišského života ve Španělsku, na její vliv na kultury, zvyky a celý život této země. Nepramení právě odtud velká morální síla Španělů? Nepochází právě odtud onen silný španělský duch?
Papež vás dnes vyzývá, abyste rozvíjely svůj zasvěcený život prostřednictvím liturgické, biblické a duchovní obnovy podle směrnic Koncilu. Toto všechno vyžaduje trvalou formaci, která obohacuje váš duchovní život a dává mu pevné naukové, teologické i kulturní základy. Tímto způsobem pak budete moci dát takovou evangelijní odpověď, kterou očekávají mnozí mladí lidé naší doby, kteří i dnes přicházejí do vašich klášterů přitahováni životem v nezištné oddanosti Pánu.
Při této příležitosti se chci obrátit ke všem křesťanským komunitám i k jejich pastýřům a připomenout jim nezastupitelnou roli, kterou v církvi zaujímá kontemplativní život. Všichni musíme ocenit oddanost kontemplativních duší modlitbě, chvále a oběti a hluboce si této jejich oddanosti vážit.
Jsou v církvi velmi potřebné. Jsou prorokyně a učitelky všech. Jsou předvojem církve na cestě do Božího království. Jejich postoj ke skutečnostem tohoto světa, o kterých rozjímají vedeny moudrostí Ducha, je světlem i pro nás a dává nám zakusit zdarmadanost vykupitelské Boží lásky. Vyzývám tedy všechny, aby se u mladých snažili vzbudit povolání pro mnišský život, v jistotě, že tato povolání obohatí život celé církve.
6. Musíme už zakončit toto setkání, přestože je papeži moc dobře s těmito věrnými dcerami církve. Uzavřu tedy povzbuzením: Uchovejte si vždy vaši věrnost! Věrnost Kristu, věrnost vašemu kontemplativnímu povolání a vašemu původnímu charismatu.
Dcery Karmelu, buďte živými obrazy vaší matky Terezie, její spirituality a její lidskosti. Buďte, jako byla ona a jak chtěla být také nazývána – Terezií od Ježíše. Toužím po tom, abyste i vy byly takové.
A vy všechny kontemplativní sestry, ať vaším prostřednictvím lidé poznávají vaše zakladatele a zakladatelky.
Žijte vaše povolání v církvi s radostí i s hrdostí, vzájemně si pomáhejte a modlete se jedny za druhé, modlete se za nová řeholní povolání, také za kněze a za povolání ke kněžství. A modlete se také za plodnost služby Petrova nástupce, který k vám hovoří. Vím, že to děláte a srdečně vám za to děkuji.
Svěřuji Pánu vás všechny a vaše úmysly. A odporoučím vás Nejsvětější Panně Marii, vzoru kontemplativních duší, aby z vás učinila, skrze kříž a oslavení svého Syna, radostný dar církvi.
Vyřiďte můj srdečný pozdrav všem vašim spolusestrám, které dnes nemohly přijít do Avily. S láskou vám všem žehnám ve jménu Ježíše Krista.

Zpět