Myšlenky bl. Elie od sv. Klementa
- Když jsme s Ježíšem, čeho bychom se báli? Ó sladká a slepá odevzdanosti, šťastný stave duše! Když tě duše zná a vlastní, odkládá do tebe všechny úzkosti i touhy srdce a stále žije v tichém nenarušitelném a nebeském míru.
- Můj život spočívá v čisté lásce a slepém odevzdání se do Božské vůle. Ta mi byla odhalena samotným Ježíšem a jen v ní nalezla má duše sladké odpočinutí.
- Slepé odevzdání se Bohu je to, co dává duši pravý pokoj.
- Nalezla jsem vše, co jsem hledala, Karmel se přede mnou objevil takový, jaký jsem si ho představovala… Ježíši, zde budu zpívat svůj zpěv nekonečného poznání, v úplném mlčení ti budu zpívat o mé nezměrné lásce, na tvém oltáři opadám jako růže a ve žhoucí peci tvé Božské lásky se spálí mé okvětní plátky.
- Božský Mistr mi odhalil vědu své lásky… a pochopila jsem, že mým posláním zde na zemi je vroucně milovat dobrého Ježíše v oproštěnosti od každé stvořené věci a v oběti sebe samé.
- Ježíš mi dal pochopit, že zde na zemi se vše mění, jen Jeho láska zůstává neměnnou a jistou oporou duše.
- Má duše je téměř ztracená v Bohu, nenalézám odpočinek v ničem jiném zde na zemi. Stále ve mně roste touha milovat jen Jeho, nekonečné a věčné Dobro, a odevzdávat se stále víc působení Jeho lásky.
- Božské dílo se završuje v úplné důvěrnosti v nejhlubších tajemstvích srdce; a proto mi chybí slova, abych vyjádřila jemné doteky, kterými se Božský Mistr dotýká duše.
- Ó sladká milosrdná lásko mého Boha, jak jsi velká a nepochopitelná! Tobě se zasvěcuji, obětuji vše, nesnažím se zde na zemi o nic jiného, než abych se strávila v plamenech tvého Božského ohně…
- Láska k mému Bohu je světlem, odpočinkem, radostí a úsměvem v každém trápení…
- Duše, která odpočívá v Bohu, okouší už v tomto údolí slz radosti nebešťanů.
- Navzdory nesčetným těžkostem se má duše ztrácí v oceánu pokoje, ve všem poznávám Pánovu ruku…
- Nebe… stesk po této krásné vlasti se zmocňoval mého srdce a s radostí bych byla chtěla vidět, jak se pouta tohoto těla trhají, abych se mohla rozletět do lůna mého Boha…
- Země je pouští pro toho, kdo miluje nebe; na Karmelu se šťastně žije a umírá.
- Chci upírat zrak na tebe, ó nebe, neboť ukrýváš můj poklad.
- Ó, jak pro mne země ztrácí jakoukoli přitažlivost…a jak se cítím blízká nebi, této nekonečné modři, která v sobě uzavírá všechny naděje mého srdce…
- U paty kříže duše poznává sebe samu a velkou nevděčnost vůči Tomu, který nás tolik miloval…
- Cítím, že mé srdce je svobodné od jakékoli věci… nemohou mě rozesmutnit bolesti ani utěšit radosti, protože veškeré mé štěstí spočívá v Bohu…
- Jak je krásné sloužit Bohu v prostotě srdce a povznést se nade vše, co pomíjí…
- Ve svém konání chci hledat stále Boží pohled a pouze Jeho slávu.